Sociální výchova - ,,KDYŽ SE NA MĚ RODIČ ZLOBÍ.´

Didaktický popis materiálu: „Když se na mě rodič zlobí.“

Tento materiál slouží jako výuková pomůcka pro rozvoj sociálně emočních dovedností dětí mladšího školního věku. Je postaven na obrázkové osnově, která vypráví jednoduchý, ale silný příběh o situaci, kdy mezi dítětem a rodičem vznikne napětí. Děti jsou skrze známé a srozumitelné situace vedeny k tomu, aby porozuměly vlastním emocím, emocím druhých a naučily se hledat cestu k porozumění a usmíření.

Cíl materiálu:

• rozvíjet u dětí schopnost vnímat a pojmenovávat emoce,
• podporovat empatii a pochopení pohledu druhého člověka,
• učit děti, že i za přísným nebo unaveným chováním rodiče se může skrývat láska,
• nabídnout bezpečný prostor pro sdílení a zpracování vlastních zážitků,
• posilovat důvěru mezi dítětem a dospělým.

Struktura materiálu: Materiál se skládá z 8 ilustrovaných scén (obrázková osnova), které zachycují vývoj situace od klidného rodinného odpoledne přes konflikt až po usmíření a společně strávený čas. Každý obrázek je doplněn krátkým popisem a otázkami pro diskuzi.

Dále obsahuje sadu navazujících otázek rozdělených tematicky (o pocitech, o rodičích, o řešení konfliktů, o lásce a důvěře, o společných chvílích).

Jak s materiálem pracovat:

Úvodní rozhovor s dětmi

Začněte neformálním povídáním – např. „Co se u vás doma děje, když někdo přijde unavený?“ nebo „Stalo se vám někdy, že jste si s někým nerozuměli?“

Práce s obrázkovou osnovou

Postupně společně procházejte jednotlivé scény. Můžete je promítat, tisknout, rozkládat na podlahu jako obrázkovou časovou osu.

U každého obrázku si s dětmi povídejte:

• Co vidí?
• Co si myslí, že postavy cítí?
• Co se asi stalo předtím a co by mohlo být dál?
• Jak by se zachovali oni sami?

Skupinová nebo individuální diskuze

Využijte přiložené otázky k diskuzi – mohou být vedeny formou komunitního kruhu, práce ve dvojicích nebo samostatného psaní.

Doporučujeme zaměřit se nejen na analýzu situací, ale také na přenos do vlastního života dětí.

Navazující činnosti

• kreslení vlastního příběhu (např. „Kdy jsme se doma pohádali a jak jsme to vyřešili“),
• dramatizace scén,
• psaní myšlenek jednotlivých postav,
• tvorba třídního „slovníku laskavosti“ – co pomáhá, když si nerozumíme.

Reflexe a závěr

Děti mohou na závěr napsat nebo nakreslit, co je v příběhu oslovilo, co by chtěly říct svým rodičům nebo co si zapamatují.

• Dopad na dítě: Materiál napomáhá dětem lépe chápat vztahy v rodině, přijímat, že i dospělý může být unavený a přesto milující, bezpečně sdílet své pocity a zážitky, budovat pozitivní vztah k řešení konfliktů bez strachu a viny.